SEKCE HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení@vuv.cz

 

 

Projekt Labe III

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ( (02) 20 197 222

Projekt Ochrana a užívání vodních zdrojů v rámci uceleného povodí navazuje na výsledky projektů Labe a Labe II. Těžiště se postupně posunulo od důrazu na bodové zdroje a klasické znečištění, přes účelové sledování jakosti vody v dříve nesledovaných ukazatelích ke komplexnějšímu vyhodnocování ekosystému, tj. důrazu na habitat, k výzkumu souvislostí pohybu vody a polutantů v prostředí a výzkumu havarijního znečištění. Tento posun byl vyvolán zlepšením situace, které je výsledkem nápravných opatření. Zároveň je nové zaměření projektu ve shodě s přístupem vyspělých evropských zemí, který je vyjádřen v požadavcích Rámcové směrnice EU.

Jedním z hlavních výzkumných směrů je získání podkladů k dosažení cílů dobrého chemického a ekologického stavu (potenciálu). V roce 1999 proběhly terénní práce a analýzy cyklického biomonitoringu, byla zhodnocena průchodnost několika rybích přechodů, provedena inventarizace sedimentů v labských zdržích, zpracována metodika stanovení resuspendace kohezivního sedimentu a další práce.

 

 

Vývoj metod pro stanovení extrémních povodní

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ( (02) 20 197 222

Projekt je zaměřen na nové metody odvození hydrologického podkladu pro návrh a posuzování bezpečnosti přehrad za povodní. Nositelem je ČHMÚ. Ve VÚV TGM je vyvíjena metodika odhadu predikčních mezí čáry překročení maximálních průtoků z kontinuální simulace TOPMODELem (Beven, 1986) v rámci GLUE (Generalized Likelihood Uncertainty Estimation; Beven, 1993). Výzkum probíhá ve spolupráci s Univerzitou v Lancasteru. V roce 1999 byl zejména vytvořen srážkový model pro velká povodí, dokončen program pro výběr návrhových hydrogramů z kontinuální simulace, ověřen výpočet věrohodností simulací metodou fuzzy množin. Maximální srážky simulované v řadách o délce 10 tisíc let byly srovnány s hodnotami pravděpodobné maximální srážky odvozené Ústavem fyziky atmosféry AV ČR.

 

 

Hodnocení a modelování srážko-odtokových vlastností povodí

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227

Předmětem řešení je rozbor vlivu fyzickogeografických vlastností povodí na srážko-odtokové vztahy. Pro řešení se používají zejména metody analýzy vztahů mezi charakteristikami průtokového režimu a charakteristikami popisujícími povodí, dále rozbor vlivu vlastností povodí na parametry deterministického modelu odtoku z povodí.

Pro výpočet hydrologických charakteristik průměrných denních průtoků a srážek bylo zvoleno období 1961­1998, charakteristiky maximálních kulminačních průtoků jsou založeny na zpracování celých dostupných pozorovaných řad. V prvním roce řešení byla připravena průtoková data a charakteristiky povodí pro 225 vodoměrných stanic.

Na základě zkušeností s modelováním hydrologické bilance v měsíčním kroku byl sestaven a ve formě výpočetního programu realizován srážko-odtokový model s denním krokem výpočtu. Model byl sestaven tak, aby se působení parametrů nepřekrývalo, což by mělo umožnit zkoumání vztahů mezi parametry modelu a fyzickogeografickými charakteristikami povodí. Model je vybaven optimalizačním programem, který umožňuje objektivně určovat parametry modelu.

 

 

Vývoj a ověření předpovědního srážko-odtokového modelu pro povodí bez soustavných pozorování

Ing. Světlana Kolářová ( (02) 20 197 443

Jedním ze stěžejních úkolů světové hydrologie je vývoj různých srážko-odtokových modelů. Snahou zpracovatelů přitom bývá vycházet z reálných dat, která byla zjištěna v relativně husté pozorovací síti stanic po dostatečně dlouhou dobu, přičemž tato data musí být snadno dostupná a věrohodná. Požadavky na kvalitu dat i jejich optimální plošné rozložení v síti pozorovacích stanic splňují obvykle povodí až od určité velikosti. Například v povodí českého Labe se vyskytuje jedna vodoměrná stanice na cca 200 km2. Jejich plošné rozmístění je však vzhledem k členitosti terénu a charakteru říční sítě nerovnoměrné a stává se, že v některých oblastech se vyskytují nepozorovaná povodí o rozloze i více než 500 km2. Z hydrologické i obecné praxe je však známo, že povodně ­ zejména z letních přívalových dešťů ­ se velmi často vyskytují na plochách podstatně menších, pro které nejsou nakalibrovány žádné předpovědní srážko-odtokové modely.

Cílem řešení tohoto úkolu je vytvořit jednoduchý srážko-odtokový model (resp. metodiku) pro odhad reakce povodí na spadlé srážky za předpokladu, že v povodí chybí soustavné pozorování průtoků.

V roce 1999 jsme se zaměřili na:

Následovat budou práce, zkoumající závislosti odtoků a jejich charakteristik na meteorologických a fyzickogeografických charakteristikách povodí, získané poznatky budou regionalizovány.

 

 

Vývoj nestandardních metod měření povodňových průtoků

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227

Zkušenosti z vyhodnocování průtoků z povodní v roce 1997 a 1998 potvrdily, že pomocí standardních metod měření průtoků lze za povodňových situací průtok změřit jen výjimečně. Důvodem je zejména riziko, že hydrometrická vrtule bude unášenými předměty zničena.

Cílem úkolu je navrhnout a ověřit postupy nestandardních měření charakteristik povodňových průtoků, které umožní při povodňových situacích změřit alespoň část charakteristik proudění v řečištích i inundačních územích, jako podklad pro výpočet průtoků.

V prvním roce řešení bylo navrženo a ověřeno několik modifikací měření povrchové rychlosti plovákovou metodou jednak při použití laserového dálkoměru, jednak navijákem (obdoba námořního logu). Byl navržen a prozatím v tárovacím žlabu vyzkoušen postup měření rychlosti proudění podle odchylky od svislice závěsu, na kterém je kovová koule unášená proudící vodou.

 

 

Metody hydrologických výpočtů v měnících se podmínkách

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227

V roce 1999 byly řešeny dílčí úkoly:

Pokračovalo pozorování a vyhodnocování prvků hydrologické bilance na výparoměrné stanici Hlasivo a v Teplické pánvi, včetně zpracování databáze výsledků pozorování.

Byla zpracována studie dlouhodobého kolísání srážek a odtoků v povodí Labe (odtoky od r. 1801) a průtoků významných evropských řek. Na základě simulace stanovení průměrného průtoku na následující desetiletí podle dlouhodobých pozorování, podle klouzavého průměru a autoregresním modelem bylo zpracováno doporučení pro přístup ke stanovování návrhových hydrologických veličin po roce 2000, které preferuje princip "klouzavých" návrhových období.

V roce 1999 byly vyhodnoceny výsledky měření a pozorování ledových jevů a vytvořena teorie vzniku ledových povodní v období mrazů za chodu ledové kaše.

 

 

Extrémní hydrologické jevy v povodích

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227

Na tomto rozsáhlém úkolu GA ČR se VÚV TGM podílí částí

Metody analýzy extrémních případů hydrologického sucha a povodní

Předmětem řešení byl rozvoj metod analýzy extrémních hydrologických jevů, založený na kombinaci statistických přístupů (řešení na základě dlouhodobých meteorologických a hydrologických pozorování) s přístupem deterministickým (modelování srážko-odtokového procesu). Tato kombinace umožňuje identifikovat příčiny extrémních případů, včetně jejich pravděpodobnostního zhodnocení. V roce 1999 byla provedena literární rešerše metod hodnocení hydrologického sucha a zkušební zpracování dat z povodí Metuje a Orlice v řadách 1911­1998.

Byl proveden terénní průzkum a vyhodnocena historická povodeň z roku 1872 na Blšance. Studie ledových povodní na území ČR prokázala nebezpečnost tohoto typu povodní.

 

 

Předpověď vývoje klimatu ve střední Evropě

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ( (02) 20 197 227

Na tomto úkolu GA ČR, který koordinuje Geofyzikální ústav AV ČR, spolupracuje VÚV TGM v oblasti hodnocení hydrologických řad. V roce 1999 byla zpracována studie

Dlouhodobé kolísání průtoků Vltavy a Labe ve vztahu k průtokům evropských řek s dlouhodobým pozorováním

Pro posouzení, jak se v dlouhodobém měřítku mění průměrný průtok, jsme použili zejména grafy padesátiletých klouzavých průměrů standardizovaných průtoků. Podle rozboru řad průtoků i srážek je pro průtoky Labe, Vltavy, Rýna i Dunaje charakteristický dlouhodobý pokles padesátiletých klouzavých průměrů v průběhu devatenáctého století. Následný vzestup začal dříve (kolem roku 1880) na Labi a Vltavě, počátkem dvacátého století i na Rýně a Dunaji. Amplituda dlouhodobého kolísání je u řek napájených z oblasti Alp i v měřítku standardizovaných hodnot podstatně menší než u Labe a Vltavy.

V porovnání s uvedeným poklesem a následujícím vzestupem, končícím na Labi po roce 1920, na Rýně i Dunaji ještě později, je pozvolný dlouhodobý pokles průtoků Labe i Vltavy v období 1920­1996 podstatně méně významný, převažuje kolísání v kratších cyklech. Obvykle využívaná hydrologická data jsou odvozována z částí tohoto období a neobsahují tedy dostatek informací o dlouhodobém kolísání průtoků.

 

 

Přehled metod atmogeochemie a jejich využití

Mgr. Pavel Eckhardt ( (02) 20 197 439

Úkol byl zaměřen na obecné shrnutí možností atmogeochemických metod, jejich konkrétní využití při řešení starých ekologických zátěží, konzultace s odborníky a odbornými firmami za účelem zhodnocení jednotlivých metod a jejich aplikace v praxi a posouzení možnosti uplatnění VÚV TGM v oblasti atmogeochemie.

 

 

Podklady pro regionální vodohospodářskou bilanci množství podzemních vod

Ing. Anna Hrabánková ( (02) 20 197 437

 

Vodohospodářská bilance množství podzemních vod byla zpracována pouze na centrální úrovni pro MŽP. Nižší vodohospodářské orgány (okresní úřady) jsou při běžném rozhodování odkázány kromě vlastního úsudku jen na hydrogeologické posudky žadatele, které jednak nerespektují nutnost posouzení z hlediska delšího časového období a jednak hydrogeologickou strukturu jako celek. Tento úkol proto zpracovává potřebné podklady pro vodohospodářské orgány na regionální úrovni. Všechny údaje jsou zpracovány v Geografickém informačním systému (GIS), kterého lze využít k rozhodovacím procesům v území.

V roce 1999 bylo dokončeno zpracování údajů v českých okresech. Do řešení byla navíc zařazena nová metodika bilance podzemních vod ve směru k hodnocení kvantitativního stavu odpovídajícího požadavkům Evropské unie. V roce 2000 bude zpracováno celé území České republiky a bude připraven podklad pro publikaci o množství podzemních vod, která by měla být vydána v roce 2001.

 

 

Vyvinutí metody pro odhad odezvy říční sítě na spadlé srážky pro povodí, kde nejsou kalibrované předpovědní modely

Ing. Světlana Kolářová ( (02) 20 197 443

Úkol je součástí řešení grantového projektu VaV/510/2/99 Výzkum metod a rozvoj modelů pro potřeby povodňové ochrany, jehož hlavním řešitelem a koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav. Výsledky budou realizovány v předpovědní povodňové službě ČHMÚ.

V roce 1999 byly podle metodiky úkolu práce zaměřeny na

V příštím roce budeme pokračovat ve vývoji koncepčního modelu a v regionalizaci jeho parametrů, s využitím regresních závislostí mezi hydrologickými, meteorologickými a fyzickogeografickými charakteristikami povodí.

 

 

Hodnocení změn jakosti podzemních vod

RNDr. Hana Prchalová ( (02) 20 197 356

V současnosti je sledována jakost podzemních vod na objektech státní pozorovací sítě (ČHMÚ), ve zdrojích podzemních vod pro veřejné zásobení a na účelových zařízeních. Nejčastějším způsobem hodnocení je porovnání s normou pro pitnou vodu, přičemž pro některé účely není tento způsob vhodný. Cílem úkolu je vybrat a vyzkoušet jednotlivé metody hodnocení jakosti podzemních vod vzhledem k požadovanému cíli. Způsoby hodnocení se odzkoušejí na skutečných údajích, a to jak ze státní sítě (ČHMÚ), tak z vodárenských společností ve vybraném území.

V roce 1998 byly porovnány a vybrány nejvhodnější metody hodnocení jakosti v ČR a EU. Na základě shromážděných dat byly vyzkoušeny první způsoby hodnocení jakosti podzemních vod ve vybraném území.

V roce 1999 byl zpracován hrubý návrh sledování a hodnocení jednak jakosti podzemní vody jako složky životního prostředí, jednak chemického stavu podzemních vod. Současně byla věnována pozornost požadavkům EU na monitoring podzemních vod a na základě jejich analýzy byly popsány tzv. gaps (mezery). Součástí zprávy bylo také hodnocení nitrátů v podzemních vodách na úrovni celé České republiky a podrobnější hodnocení vybraných složek chemismu podzemních vod ve východočeském regionu.

 

 

Ochrana přirozeného režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací

RNDr. Zdeněk Anton ( (02) 20 197 347

V rámci hydrogeologického průzkumu, který investoval rezort vodního hospodářství, reprezentovaný vždy konkrétním ministerstvem, byly do konce 80. let provedeny stovky vrtů v Čechách a na Moravě, a to za účelem poznání hydrogeologických poměrů jednotlivých, především sedimentárních formací s cílem bilancování využitelných množství podzemních vod, poznání jejich vzájemných vazeb a jejich ochrany. Část vrtů byla již dříve předána ČHMÚ, část vodohospodářským organizacím, případně továrnám apod. Značná část však zůstala nepředána nebo přejímající instituce zanikla.

Cílem úkolu je znovu prověřit vlastnické vztahy a posoudit stav veškerých hydrogeologických vrtů hrazených z prostředků rezortu VH. Jde především o fyzický stav, posouzení technického způsobu a kvality výstroje na základě měření apod. Z hlediska posouzení nebezpečí propojení jednotlivých zvodní, kterými prochází stvol vrtu, bylo využito modelové řešení vertikálního a horizontálního proudění podzemní vody celého zkoumaného prostoru. Podkladový materiál lze reinterpretovat pro jiné cíle ochrany podzemních vod. Byly vytvořeny úplné databáze všech hydrogeologických vrtů ve zkoumaných oblastech, včetně posouzení nebezpečí event. propojení jednotlivých zvodní, spolu s návrhem jejich oprav či likvidací. Zatím byly v roční etapě 1999 zpracovány hydrogeologické rajony

452 - Křída pravostranných přítoků Labe, 453 - Roudnická křída, 454 - levý břeh Labe mezi Lovosicemi, Roudnicí a Libochovicemi, 461 - povodí Milešovského potoka a Modly, 466 - Křída dolní Kamenice a Křinice. V roce 2000 se předpokládá řešení dalších rajonů v povodí Jizery.

 

 

Ochrana a využívání podzemních vod ­ rajon 214, Třeboňská pánev jižní část

RNDr. Zdeněk Anton ( (02) 20 197 347

Cílem úkolu bylo vyhodnocení režimu podzemních vod v prostoru struktury hydrogeologického rajonu 214 Třeboňská pánev ­ jižní část z hlediska možného ohrožení množství a jakosti podzemní vody vlivem provedených vrtných prací i z hlediska realizovaných odběrů podzemních vod. Součástí zprávy je přehledná rekapitulace přírodních zdrojů a využitelného množství podzemní vody v sedimentech pánevní výplně i ve vybraném úseku kvartérních sedimentů Lužnice.

Bylo zpracováno i tranzientní modelové řešení směrované na simulaci ročního cyklu časového vývoje zásob podzemních vod v prostoru křídových a kvartérních sedimentů podél koryta Lužnice v úseku Halámky­Tušť, jako příklad možných konkrétních a praktických řešení pro objednatele ­ Povodí Vltavy, a.s.

 

 

Úštěcký potok ­ režimní pozorování

RNDr. Zdeněk Anton ( (02) 20 197 347

V rámci úkolu bylo zajišťováno režimní sledování již jen v měrném profilu Vědlice na Úštěckém potoce, a to pomocí automatické měrné stanice NOEL 2000. Jako součást sběru dat o stavech ve zmíněném profilu byly provedeny hydrometrické práce pro upřesnění konzumpční čáry, popř. možnosti konstrukce sezonních konzumpčních čar. Na základě jejich konstrukce budou vyčísleny průtoky v měrném profilu. Tento měrný profil se stal opěrným profilem, který bude Povodím Ohře, a.s., vybaven zařízením na přenos dat, zejména z důvodů ochrany území před povodněmi. Profil Vědlice je také součástí monitorovacího systému ochrany režimu podzemních a povrchových vod před necitlivými odběry podzemních vod v povodí Obrtky a Úštěckého potoka.

 

 

Stropnice a Svinenský potok ­ režimní měření

RNDr. Jaroslava Procházková ( (02) 20 197 444

Realizace prací v roce 1999 zahrnovaly hydrometrická měření na opěrných měrných stanicích (OMS Štiptoň, Tomkův mlýn ­ tok Stropnice, Trhové Sviny, Nežetice ­ na toku Svinenského potoka) za různých hydrologických situací. Dále bylo na výše uvedených profilech zajištěno režimní sledování stavů hladin. Na OMS Stropnice jsou instalovány automatické záznamové aparatury Noel 2000 a na OMS jsou stavy hladin odečítány z vodočtů v četnosti 1x denně. Na základě naměřených hodnot byly zpracovány tabulky průměrných denních stavů a tabulky průměrných denních průtoků.

 

 

EUROTAS

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ( (02) 20 197 222

European river flood occurrence and total risk assessment system je projektem EU v rámci 4. rámcového programu v části Environment and Climate programme. Je koordinován z Hydraulic Research Wallingford. Jeho cílem je poskytnout nástroje a postupy pro odhad a management povodňového rizika a řízení protipovodňové infrastruktury a k posouzení účinků environmentálních změn.

Specifické cíle EUROTASu:

Jedním z pěti vybraných pilotních povodí je Labe. VÚV TGM a spolunositelé (ČHMÚ a Fsv ČVUT) se k projektu připojily od roku 1999 a spolupracují na povodí Labe s německým partnerem PIK Potsdam v části 5 a 9 Postupy pro odhad vlivu změn v povodí a klimatické změny. Česká účast je financována MŠMT.

 

Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve

RNDr. Petr Vlasák, CSc. ( (02) 20 197 204

Ve VÚV se řeší čtyři dílčí úkoly, které se zabývají problematikou dostatku vody pro hydrickou variantu rekultivace zbytkových jam po těžbě uhlí a jejich okolí:

Řešení zahrnuje i otázku kvality vody, která je k dispozici pro zatápění, a předpokládanou kvalitu vody po zatopení. Dílčí úkoly přihlížejí i k využití vznikajících nádrží a jejich úloze v nově tvořené krajině.

Tematika byla ztvárněna též formou videosnímku hrazeného z grantu MŠMT.

 

 

Prognóza a simulace ledových jevů a povodní

Ing. Václav Matoušek, DrSc. ( (02) 20 197 382

Grantový projekt sestává ze tří částí. V první části, která se zabývá ledovými procesy a jevy a hledá metodické návody, postupy a matematické modely umožňující prognózovat a simulovat ledové jevy a povodně, se v roce 1999 práce soustředily především na vznik a vývoj ledového nápěchu, čili na kupení ledové kaše před překážkou na hladině.

V druhé části, jež se věnuje četnosti výskytu ledových jevů a povodní, byly podrobně a ve velkém rozsahu zpracovány pravděpodobnosti výskytu mrazivého počasí různé souvislé doby trvání pro šest reprezentativních meteorologických a klimatologických stanic. Třetí část, tj. dokumentace ledových poměrů toků, se s ohledem na krátké období mrazů omezila jen na dolní Berounku a horní Otavu.

 

 

Vypracování aplikace rozhodčích metod pro měření průtoku

Ing. Josef Libý, CSc. (02) 20 197 383

Jde o trvalý úkol s řešením v ročních etapách. V období první etapy (leden­prosinec 1999) bylo řešení zaměřeno především na přípravné práce ke zřízení Střediska pro prověřování odborné způsobilosti k měření průtoku odpadních vod.

Realizačními výstupy první etapy jsou:

 

 

Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí

Ing. Josef Libý, CSc. (02) 20 197 383

Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí je vyvolán trvalým tlakem mezinárodních organizací na zabezpečení vysoké kvality hydrologických údajů. Zabezpečení podmínek pro konformní kalibraci vodoměrných vrtulí s normami a předpisy EU a ISO nás vede k tomu, aby v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí bylo docíleno eliminace vlivu takových negativních vlivů na přesnost kalibrace, jakými jsou Epperův efekt, vliv zanoření, vliv vlnění atd.

Ve zprávě o pracích za rok 1999 jsou shrnuty poznatky z výzkumů vodoměrných vrtulí provedených v Hydrotechnickém ústavu v Bělehradě, laboratoři Beauvert (EDF) v Grenoblu, laboratoři v Berlíně, laboratoři v Toulouse, laboratoři Vysoké školy technické v Berlíně a kalibrační laboratoři firmy OTT v Kemptenu.

 

 

Modelový výzkum úprav Labe pod Střekovem

Ing. Josef Libý, CSc. (02) 20 197 383

Jde o výzkumný projekt Ministerstva dopravy a spojů č. PD 105 140 701 se zahájením řešení v roce 1997 a plánovaným ukončením v roce 2000.

Řešení projektu je rozděleno do následujících etap řešení:

1. etapa řešení ­ aerodynamický model VD Malé Březno

2. etapa řešení ­ aerodynamický model VD Prostřední Žleb

3. etapa řešení ­ hydraulický model VD Malé Březno

4. etapa řešení ­ hydraulický model VD Prostřední Žleb.

Hlavním cílem řešení projektu je přispět, aby v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN došlo ke zlepšení plavebních podmínek na úroveň, kterou má již dnes navazující německý mnohasetkilometrový úsek Labe. Ke konci roku 1999 byly ukončeny práce na první etapě řešení a jsou před dokončením práce na třetí etapě řešení. Práce na 2. a 4. etapě řešení budou dokončeny v průběhu roku 2000.

 

 

Modelový výzkum VD Prostřední Žleb

Ing. Josef Libý, CSc. (02) 20 197 383

Část výzkumného programu (projektu) "Modelový výzkum úprav Labe pod Střekovem" (viz zakázka MDS) je přímo zajišťována investorem vodních děl (Ředitelstvím vodních cest ČR) v rámci přípravy stavby.

V rámci zakázky ŘVC ČR byly v roce 1999 především zajištěny:

V roce 2000 pak proběhnou především nautické zkoušky s modelem tlačného soulodí na hydraulických modelech VD Malé Březno a VD Prostřední Žleb.

 

 

Kalibrace vodoměrných vrtulí

Ing. Libuše Ramešová (02) 20 197 483

Pracoviště Česká kalibrační stanice vodoměrných vrtulí VÚV TGM zajišťuje kalibraci vodoměrných vrtulí miskového a propelerového typu pro všechny jejich majitele jako trvalou činnost. Kalibrace se provádí v rozsahu rychlostí 0,02m­7,0m/s pro vodoměrné vrtule upevněné na tyči nebo na laně se závažím 5­100 kg. V rámci úkolu se provádí kalibrace zejména pro všechny pobočky ČHMÚ v České republice, kde jsou na přesné kalibraci zavislé výsledky měření průtoku vody v přírodě. Přesné informace z měření průtoku vody na našich tocích a vodních dílech jsou hlavním podkladem pro realizaci všech systematických programů ve vodním hospodářství. Stanice je akreditována Českým institutem pro akreditaci pod číslem 2278 ze dne 12. 7. 1999. V rámci zakázky je zajištěn i kompletní chod stanice, včetně nezbytné údržby její stavební i strojní části.

 

 

 

SEKCE JAKOSTI VOD A PROCESŮ JEJICH ZMĚN

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení @vuv.cz

 

 

Hodnocení jakosti vody v tocích a modelování prognóz vývoje

Ing. Marie Kalinová ( (02) 20 197 213

Úkol Hodnocení jakosti vody v tocích je cílen na aplikaci a zdokonalování systémů hodnocení jakosti vody v síti pevných kontrolních profilů a na modelovací nástroje rozhodovací analýzy. Na základě vyhodnocení jakosti vody přispívají výsledky k upřesnění postupů v ochraně vod.

V roce 1999 spočívala hlavní váha výstupů ve vyhledání kriticky zatížených lokalit na tocích, a to jak pro klasické znečištění (Bílina, Rakovnický potok, Chomutovka, Dřevnice, Litava, Chodovský potok, Stupava, Trkmanka, Litavka, Valová, Haná a další), tak pro nebezpečné látky (Bílina, Labe, Litavka, Odra, Svitava, Zlatý potok, Ostravice). Pomocí trendů spočtených bilogaritmickou závislostí koncentrace na průtoku a čase byly vyhledány lokality na tocích s nepříznivými trendy jakosti vody (Vltava nad Lipnem a pod Lipnem, Jizera, Svratka, Jihlava, Dyje).

Poznatky byly využity jako podklady pro přiblížení ochrany vod legislativě EU hlavně v oblasti směrnic týkajících se vody pro koupání, vody pro úpravu na vodu pitnou a směrnic o nebezpečných látkách. Nově se od roku 1999 pro cíle úkolu využívá celorepublikový systém rozhodovací analýzy (DSS) zpracovaný v projektu Příprava předvstupního plánu k naplnění požadavků právního řádu EU ­ oblast voda a předaný k dalšímu rozvoji a využití v rámci tohoto úkolu.

 

 

Hodnocení dopadu antropogenních faktorů na vybrané složky biocenóz povrchových vod

RNDr. Blanka Desortová, CSc. ( (02) 20 197 411

Úkol je trvalou činností, která je zaměřena na zavádění nových přístupů k využití a interpretaci výsledků sledování vybraných složek biocenóz povrchových vod ­ fytoplanktonu, makrozoobentosu a ichtyofauny ­ pro komplexní hodnocení stavu a vývoje kvality vodních ekosystémů. Součástí úkolu je příprava návrhů k praktickému využití výsledků sledování biotických složek povrchových vod ve státní správě. Aktuálně je zařazena problematika uplatnění výsledků monitoringu biotických složek povrchových vod pro integrované ekologické hodnocení vodních ekosystémů ve smyslu připravované "Rámcové směrnice o vodohospodářské politice EU". V průběhu r. 1999 byla na základě údajů o koncentraci chlorofylu-a zpracována "Mapa stavu trofie povrchových vod ČR", vypracována příručka "Nové metody hodnocení makrozoobentosu tekoucích vod" a testovány statistické metody pro hodnocení výsledků monitoringu společenstev ryb v pevném a podélném profilu toku.

 

 

Depozice kovů a tritia na území ČR

Ing. Eva Budská ( (02) 20 197 377

Ve VÚV TGM Praha se provádí dlouhodobé sledování atmosférické depozice látek metodou bulk. Touto metodou se zachycují srážky na volné ploše a jejich obsah je rozšířen o prašný spad zachycený do jímacích nádob i v bezdeštném období po dobu jednoho kalendářního měsíce. Celková bilance se provádí za období kalendářního roku. V současné době se atmosférická depozice sleduje na 12 stanicích. Zachycené srážky se analyzují v laboratořích VÚV Praha ­ kompletní rozbor vody, obsah těžkých kovů a stanovení objemové aktivity tritia. Při kompletním rozboru se stanovuje pH, vodivost, sírany, chloridy, dusitany, dusičnany, amonné ionty, fosforečnany, fluoridy, vápník, hořčík, sodík a draslík. Rozbor na těžké kovy se provádí metodou AAS pro následující kovy: měď, zinek, chrom, kadmium, železo, mangan, olovo, arzen, berylium, nikl, vanad a hliník.

Výsledky monitorování atmosférické depozice za rok 1999 potvrzují, že základní komponentou atmosférického spadu jsou sírany a dusičnany, jejichž obsah spolu s oxidem siřičitým a oxidy dusíku potvrzuje poměrně vysokou kyselost srážkových vod na území ČR. Významným ukazatelem znečištění srážkových vod tepelnými elektrárnami a dalšími spalovacími procesy, včetně automobilového provozu, jsou vyšší koncentrace kovů, např. mědi, zinku, chromu, vanadu, olova, kadmia a arzenu. Stanovené hodnoty objemových aktivit tritia poskytují také důležité regionální údaje o emisích tritia z našich i zahraničních jaderných elektráren.

 

 

Standardizace vzorkovacích postupů a strategií

RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ( (02) 20 197 330

Úkol se zabývá vzorkováním jako jednou ze základních složek získávání dat o životním prostředí, navazujících na laboratorní a vyhodnocovací činnosti. V současné době je žádoucí přiblížit zabezpečení jakosti vzorkovacích prací (vlastního vzorkování i přípravy vzorkovacích programů) úrovni analytických prací. Práce v roce 1999 byly orientovány především na státní síť sledování jakosti vody a na požadavky jednotlivých směrnic EU. Byla provedena analýza normativního zabezpečení, založená na přejatých normách ISO: ČSN (EN)ISO 5667, část 1­13, resp. ISO 5667­14, a analýza stavu jejich využívání.

Výsledkem je konstatování, že v ČR je k dispozici dostatečná normativní základna a existuje dostatečná školicí činnost podporující její využívání. Je nutno zavést systém akreditace organizací pro vzorkovací činnosti, ať už navazující na strukturu laboratoří, nebo samostatných pracovišť. Nezávisle na tom je již nyní nutno požadovat ve výběrových řízeních na projekty, které zahrnují vzorkování, monitoring apod., provedení vzorkovacích prací (včetně zpracování vzorkovacích programů) podle norem ISO 5667 a jejich dokladování. To lze ihned realizovat zejména u státních zakázek, na které budou navazovat systémy řízení jakosti u menších a privátních projektů.

 

 

Ověření funkce rybích přechodů ­ využití techniky CWT a VI­ EK pro značení ryb

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ( (02) 20 197 224

V rámci této zakázky bylo testováno použití značení ryb pro výzkum průchodnosti migračních cest v prostředí tekoucích vod. Výstupem projektu byl stručný metodický návod pro použití a popis obou značkovacích systémů. Binary Coded Wire Tags jsou používány pro ryby všech velikostí a značky o velikosti 1 x 0,5 mm mohou nést i individuální informaci. Ke zjištění označených ryb se používá zvukový detektor. Systém Visible Implant ­ Elastomer Kit obsahuje sadu čtyř barevných značek, které jsou vstřikovány rybám pod kůži, přičemž si neomezeně dlouhou dobu udrží pružnou konzistenci a fluorescenční efekt. Značky jsou viditelné pouhým okem, viditelnost je možné zvýraznit lampou s ultrafialovým zářením. Oba typy systémů byly použity ke sledování migrací ryb a efektivity rybích přechodů v řekách Ohři, Labi a Vltavě. Výstupů bude použito pro získání grantu VaV/659/EEC/ s názvem "Obnova říčního kontinua Labe zprůchodněním rybích přechodů", který podporuje MŽP.

 

 

Vývoj, zavádění a prověřování aplikace metod pro sledování hydrosféry

RNDr. Ladislav Havel, CSc. ( (02) 20 197 339

Řešení úkolu je trvalou činností VÚV TGM. Zajišťuje komplexní a nezávislé řešení problematiky v oblasti chemických, radiochemických, mikrobiologických, biologických a ekotoxikologických hydroanalytických metod, standardizace postupů i obecných otázek laboratorní praxe. Pokrývá všechna rozhodující témata činnosti hydroanalytických laboratoří a naplňuje požadavky státní správy v této oblasti. Zaměřuje se především na:

Výsledky řešení jsou laboratořím průběžně předávány prostřednictvím interní publikace "Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře" a odborných seminářů organizovaných v rámci jednotlivých dílčích úkolů.

 

 

Radonový program ČR

Ing. Eduard Hanslík,CSc. ( (02) 20 197 269

V rámci úkolu byla řešena problematika ochrany před ozářením z radonu a dalších přírodních radionuklidů ve vodě dodávané do veřejných vodovodů. Pro okresní úřady a orgány obcí byla k této problematice zajišťována činnost Konzultačního střediska při VÚV TGM, včetně podmínek poskytování státního příspěvku na ozdravná (protiradonová) opatření. Dále byl hodnocen výskyt přírodních radionuklidů v podzemních vodách využívaných k pitným účelům ve vazbě na hydrogeologickou rajonizaci ČR.

 

 

Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR

Mgr. Pavel Rosendorf ( (02) 20 197 413

Řešení projektu vychází z potřeby vymezit pro území České republiky tzv. zranitelné oblasti vod, ve kterých dochází vlivem plošného znečištění k překračování přípustných koncentrací dusičnanů a fosforu a kde se významným způsobem projevují důsledky acidifikace. Neméně důležitým cílem projektu je navrhnout pro takto vytipované oblasti soubor vzorových opatření, která by měla omezit přísun znečištění z plošných zdrojů diferencovaně podle typu zranitelné oblasti. V roce 1999 byla podstatná část řešení věnována problematice dusičnanů. Východiskem pro řešení problematiky dusičnanů se stala Směrnice Rady EU 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Výsledný podklad pro vymezení zranitelných oblastí pro dusičnany v generelu (území celé ČR) byl sestaven kombinací modelu vytvořeného na základě skládání geografických vrstev faktorů prostředí a antropogenních vlivů (v GIS) a analýzy dostupných hodnot koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách. Důležitým výstupem řešení v roce 1999 se stala i analýza Směrnice Rady EU 91/676/EHS doplněná výčtem priorit, které pro státní politiku v předvstupním období z této směrnice vyplývají.

 

 

Návrh komplexního akčního programu ke zprůchodnění migračních cest pro diadromní druhy ryb v říční síti ČR

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ( (02) 20 197 224

Zakázka byla financována MZe, a to pouze pro rok 1999. Cílem úkolu bylo shrnout formou rešerše důvody a charakter rybích migrací v říčním prostředí, včetně negativních dopadů na populace ryb při omezení migračních možností. Na podkladě těchto informací byla zdůvodněna nezbytnost přijetí systematického plánu zprůchodnění příčných překážek v tocích ČR. Podle historických údajů byla diskutována možnost obnovení migrací diadromních ryb na naše území a byl navržen základní model obnovy migračních koridorů.

 

 

Podpora účasti ČR v MKOL

Ing. Ivan Nesměrák, Ing. Jan Škoda ( (02) 20 197 367

Cílem úkolu je zabezpečení některých aktivit vyplývajících z české účasti v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL). V zásadě jde o trvalou činnost řídící se dlouhodobým programem MKOL, rozpracovávaným do jednotlivých kratších období a jednotlivých let.

V r. 1999 byly v rámci tohoto úkolu zajišťovány následující hlavní činnosti a jejich výstupy:

 

 

Unifikace metod hydroekologického hodnocení toků a niv s pilotní aplikací na úsecích Labe

RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ( (02) 20 197 330

Projekt řeší v období 1999­2000 na dvou pilotních úsecích Labe (Verdek­Hořenice, Pardubice­Chvaletice) tři okruhy problémů:

Mapování hydromorfologických struktur je součástí česko-německého projektu řízeného Mezinárodní komisí pro ochranu Labe, který vede k přípravě společné metodiky standardního mapování toků střední velikosti.

 

 

Odborná průprava pro odbor ochrany vod MŽP

RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ( (02) 20 197 330

V rámci úkolu byly připraveny a realizovány kurzy vzorkování pro vodohospodářské a kontrolní laboratoře. Kurzy zahrnují všechny oblasti vzorkování vod a složek vodních ekosystémů (tekoucí, stojaté, podzemní, odpadní, vodovodní systémy), předpisovou základnu (národní předpisy a normy pro vzorkování podle ISO 5667), řízení jakosti a zavedení vzorkovacích činností do systému jakosti pracovišť. Během roku 1999 prošlo kurzy cca 120 účastníků, kurzy pokračují v roce 2000.

 

 

Polární organické škodliviny v Labi

Ing. Jan Vilímec ( (02) 20 197 324

Úkol řešený ve spolupráci s německým partnerem DVGW ­ Technologiezentrum Wasser, pracoviště Drážďany je zaměřen na transfer know-how o analytice polárních organických látek a na získání poznatků o výskytu znečištění těmito látkami na českém úseku Labe. Jde o následující látkové skupiny: aromatické sulfonáty, organické komplexotvorné látky, halogenované alifatické kyseliny, polární dusíkaté látky a halogenované étery. Práce byly v roce 1999 zaměřeny na úplné převzetí pracovních metodik ke stanovení jednotlivých skupin polárních organických polutantů, dále na srovnávací analýzy pro ověření srovnatelné kvality stanovovaných výsledků s německým partnerem, pokračování monitoringu těchto látek na českém úseku Labe a hledání významných zdrojů znečištění těmito látkami. Získané poznatky budou využívány při dalším vyhledávání zdrojů těchto látek na území ČR.

 

 

Syntéza, vyhodnocení výsledků projektu "Škodlivé látky"

RNDr. Petr Lochovský ( (02) 20 197 266

Bilaterální česko-německý projekt s názvem "Souhrnné vyhodnocení zatížení Labe a jeho přítoků od pramene až po ústí škodlivými látkami" je zaměřen na zpracování a praktické zhodnocení výsledků získaných v rámci řady předchozích společně řešených projektů orientovaných na zjištění stavu znečištění Labe a jeho přítoků v mezinárodním měřítku. V roce 1999 byly dokončeny analýzy odebraných vzorků vody, plavenin a sedimentů z doplňujícího odběru v r. 1998 a všechny výsledky analýz byly utříděny z hlediska vzájemné srovnatelnosti. Po vzájemné dohodě byl vybrán vhodný systém hodnocení jednotlivých parametrů (převážně systémy hodnocení používané v SRN). Byla zpracována přehledná mapa přirozeného geogenního pozadí říčních sedimentů v povodí Labe pro vybrané anorganické prvky a vypočítán podíl tohoto geogenního zatížení na celkovém znečištění čerstvých sedimentů. Rovněž byly vybrány chemické parametry, které jsou relevantní pro tok Labe a jeho přítoky. V současné době je ve SRN zpracovávána publikace, která poskytne přehled o znečištění celého povodí Labe ve vybraných chemických parametrech. V publikaci budou zahrnuty i ekologické poznatky, včetně odhadu trendů a porovnání stávajícího zatížení s jinými významnými evropskými toky.

 

 

Vliv živin na kvalitu vody toku Labe za měnících se podmínek zatížení

RNDr. Blanka Desortová, CSc. ( (02) 20 197 411

Úkol je součástí mezinárodního německo-českého projektu "Sledování a posuzování zatížení Labe a jeho nejdůležitějších přítoků chemickými látkami". Na projektu se podílí VÚV TGM společně s Umweltforschungszentrum Leipzig-Halle GmbH, sekce Gewässerforschung Magdeburk.

Řešení projektu je zaměřeno na zachycení změn zatížení toku Labe živinami a na posouzení dopadu těchto změn na procesy spojené s eutrofizací ekosystému Labe. V průběhu roku byly dokončeny terénní a experimentální práce, včetně odběru vzorků z podélného profilu toku Labe od pramene až k ústí, který byl proveden společně s německou partnerskou organizací. Po zpracování výsledků bude projekt v 1. čtvrtletí r. 2000 ukončen.

 

 

BFG bentos

RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ( (02) 20 197 330

Projekt je součástí zpracování přehledu vývoje společenstev makrozoobentosu v podélném profilu Labe od pramenní oblasti po ústí do moře. Řídícími pracovišti jsou Bundesanstalt für Gewasserkunde Koblenz a VÚV TGM. V roce 1999 byly na české straně doplněny údaje z horního toku Labe.

 

 

Potrava potěru ryb

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ( (02) 20 197 224

Prostředky na úkol byly poskytnuty z Grantové agentury AV ČR, VÚV TGM je od roku 1998 spolunositelem projektu. V roce 1999 byly práce zaměřeny na analýzu druhové a délkové struktury vzorků potěru. Vzorky byly získány v roce 1998 během sezonních a diurnálních odběrů v různých typech prostředí v řece Vltavě. V rámci grantových prostředků byla zpracována původní práce, která srovnává diverzitu společenstev potěru v přehradních nádržích a v říčním prostředí. Výsledky byly prezentovány v rámci ichtyologické konference "Biodiverzita ichtyofauny ČR (III)". Dále bude provedeno statistické vyhodnocení potravní strategie potěru získaného ve vzorcích a porovnáno s projevy chování společenstva např. pohybovou aktivitou, prostorovou a časovou distribucí. Výsledky budou zpracovány formou publikace ve vědeckém periodiku a prezentovány na mezinárodní konferenci Regulated Rivers v Tolouse (F) v červenci 2000.

 

 

Rozbory druhového složení a abundance společenstev juvenilních ryb

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ( (02) 20 197 224

Tato zakázka byla vypracována na objednávku Povodí Vltavy, a. s., v rámci komplexního monitoringu profilů kvality prostředí, jehož hlavním nositelem je ČHMÚ. V roce 1999 byly odebrány vzorky z řek Olše, Odry, Moravy, Dyje, Labe, Berounky a Vltavy. Vzorky ryb byly zpracovány (počet, početnost, počet druhů, délková frekvence a zastoupení ekologických a reprodukčních skupin). Výsledky a kompletní dokumentace byla předána zadavateli. V letošním roce bude počet sledovaných profilů rozšířen a společenstva potěru ryb budou zpracována shodným postupem. Celý projekt má návaznost na zavedení monitoringu rybích společenstev podle směrnice EU.

 

 

Pilotní projekty Orlice, Lužnice, Ploučnice

Ing. Marie Kalinová ( (02) 20 197 213

Pilotní projekty vodohospodářského plánování pro povodí Orlice, povodí Lužnice a rozřířenou oblast povodí Ploučnice zpracovával VÚV TGM v rámci spolupráce s Hydroprojektem, a.s., který byl generálním dodavatelem Pilotních projektů pro a.s. Povodí Labe, Povodí Vltavy a Povodí Ohře. V průběhu roku 1999 byla zpracována I. etapa pilotních projektů podle závazné osnovy. VÚV TGM zpracovával především část B, zaměřenou na ochranu a zlepšení stavu množství a jakosti vod.

V části A, která obsahuje všeobecné charakteristiky, se VÚV TGM podílel především na zpracování části 2, týkající se hydrologických a hydrogeologických a dalších vodohospodářských charakteristik povodí. V části C zaměřené na ochranu před extrémními odtokovými stavy se na zpracování podíleli pracovníci VÚV TGM v části týkající se suchých období.

Většinu bodů závazné osnovy pilotních projektů bylo již možné naplnit konkrétními údaji, některé části byly zpracovány pouze metodicky. Zpracování ukázalo, že nejdůležitějším problémem, na který je nutné se při zajištění vodohospodářského plánování zaměřit, je zajištění toku prověřených a agregovaných údajů v potřebném rozsahu.

 

 

Vliv elektrárny Temelín z hlediska dalšího užívání vody z Vltavy

Ing. Eduard Hanslík, CSc. ( (02) 20 197 269

Ve spolupráci s Referenční laboratoří pro měření radioaktivity vody a dalších složek životního prostředí VÚV TGM bylo prováděno terénní sledování zaměřené na zjišťování obsahu přírodních a umělých radionuklidů ve vodě, říčních dnových sedimentech, biomase vodních rostlin a rybách v povrchových vodách a dále v kalech z úpraven vody a čistíren odpadních vod v okolí elektrárny. Zvláštní pozornost je věnována, v souladu s požadavky směrnice Rady 98/83/ES, umělým radionuklidům cesiu 137 a tritiu.

Efektivní poločasy Tef pro cesium 137 byly pro vzorky povrchové vody zjištěny v průměru 2,6 r, pro dnové sedimenty 4,8 r (v případě cesia 134 1,7 r), pro ryby 2,2 r a pro kaly z čistíren odpadních vod 3,9 r. V případě tritia byl zjištěn, pro rychlost ubývání jeho složky odpovídající reziduálnímu znečištění po testech jaderných zbraní, efektivní poločas 6,2 r.

Zjištěné trendy poklesu ukazují, že kontaminace prostředí umělými radionuklidy se bude i dále snižovat. Dochází tak ke stálému vývoji referenční úrovně těchto radionuklidů ve vzorcích životního prostředí v období před zahájením provozu elektrárny. Z těchto důvodů je skutečný stav před zahájením provozu dále sledován.

Poznatky o vývoji obsahu umělých radionuklidů v prostředí současně ukazují, že je třeba věnovat pozornost vývoji metod stanovení velmi nízkých aktivit radioaktivních látek s cílem zajistit dostatečně nízké meze detekce, a to kombinací vhodných koncentračních a separačních metod a přístrojového vybavení.

 

 

Posudková činnost

 

Chemie ­ Ing. Jan Vilímec ( (02) 20 197 324

Úkol pokrývá většinu činností prováděných chemickou laboratoří VÚV TGM pro externí zákazníky za úplatu. Jedná se především o přípravu vzorků pro mezilaboratorní porovnání zkoušek, srovnávací a rozhodčí analýzy, analýzy netypických a obtížných vzorků vod, sedimentů a kalů. Dále jsou prováděny poradenské služby a zaškolování pracovníků externích laboratoří na složité analytické metodiky.

Hydrobiologie ­ RNDr. Blanka Desortová, CSc. ( (02) 20 197 411

V rámci zakázky jsou prováděny analýzy biologických ukazatelů kvality vody, zejména biosestonu, chlorofylu-a a druhového složení ichtyofauny na základě jednotlivých objednávek a požadavků externích zadavatelů.

 

Mikrobiologie ­ RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ( (02) 20 197 330

Posudková činnost zahrnuje řadu expertiz provedených pro různé subjekty v ČR. Z významnějších lze uvést hodnocení oživení úseku Vltavy pod hrází VD Lipno po zavedení základního průtoku korytem a provedení okružních rozborů pro hydroanalytické laboratoře v oboru mikrobiologie vody.

 

Radioaktivní látky z hlediska ŽP ­ Ing. Eduard Hanslík ( (02) 20 197 269

v technologii ­ Ivo Vaněček ( (02) 20 197 289

V rámci posudkové činnosti Referenční laboratoře pro měření radioaktivity vody a dalších složek životního prostředí VÚV TGM jsou připravovány vzorky pro tzv. okružní rozbory v ukazatelích obsahu radioaktivních látek ve vodě, zpracovávány komplexní studie výskytu a chování radioaktivních látek u vybraných zdrojů podzemních vod upravovaných na vodu pitnou, posuzovány vlivy staveb na vodní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. a řešeny studie zaměřené na rozdělení radioaktivních látek a jejich transport ve vodním prostředí.

 

 

 

SEKCE HOSPODAŘENÍ S VODOU

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení@vuv.cz

 

 

Státní vodohospodářská bilance (SVHB) a metody jejího zpracování

Ing. Václav Bečvář, CSc. ( (02) 20 197 225

V rámci úkolu se zpracovává:

 

 

Koncepce systému vodohospodářského plánování a institucionální reforma

Ing. Václav Bečvář, CSc. ( (02) 20 197 225

Cílem řešení v roce 1999 bylo pokračování v analýze věcného obsahu tzv. Rámcové směrnice Rady EU, stanovující rámec aktivit Společenství v oblasti vodohospodářské politiky, a identifikace, popř. posléze specifikace opatření, která budou v oblasti vodohospodářského plánování nezbytná pro aplikaci dokumentů a postupů EU v podmínkách ČR. Práce se soustředily na analýzu institutu chráněných (citlivých, zranitelných) oblastí, monitoring a problematiku environmentálních cílů, na návrh makety budoucích vodohospodářských plánů nového pojetí a na analýzu (posléze návrhy modifikace) systému sběru a zpracování dat. Tento poslední problémový okruh je koncipován ve smyslu přesahujícím prostor vodohospodářského plánování a cílem je přispět ke koordinaci práce s daty tak, aby data vyhovovala jak věcným potřebám různých řešení a principům HEIS (hydroekologický informační systém), tak i nárokům periodických dotazníků EU, popř. OECD aj.

 

 

Hraniční vody ČR za rok 1999

 

Ing. Miloslav Radoměřský ( (02) 20 197 308

 

Spolupráce se sousedními státy na řešení problematiky hraničních vod pokračovala v r. 1999 podle přijatých smluv a dohod s využitím výsledků prací z předcházejících let.

Na saském úseku hranic byla stěžejním úkolem příprava a postupné zpracování nových dohod o využívání významných hraničních toků pro následné období do roku 2010, projednání výsledků hydrologického monitoringu podzemních hraničních vod v oblasti Žitavské křídy a výměna naměřených hodnot. Na bavorském úseku hranic byla zajišťována spolupráce v ochraně jakosti hraničních vod a s tím související ochraně ohrožených živočišných druhů. Na polském úseku se uskutečnila potřebná společná jednání a byly projednány výsledky monitoringu v rámci hydrogeologických průzkumných prací v oblasti podzemních vod Polické pánve. V roce 1999 bylo také zahájeno vypracování map hraničních toků České republiky.

 

 

Souhrnné informace o vodách ČR

Ing. Jana Pfauserová ( (02) 20 197 285

Úkol byl založen jako činnost trvalého charakteru, která na základě úkolů zpracovaných ve VÚV a sběru potřebných dat vně ústavu shromažďuje, analyzuje, uspořádává a publikuje základní informace o vodách České republiky.

Významným výstupem úkolu je publikování doplňků, změn a celkového zpřesnění Směrného vodohospodářského plánu formou Vodohospodářského věstníku 1998.

Věstník je členěn do 18 kapitol, ve kterých se uvádí za příslušný kalendářní rok a v časové řadě celkové hodnocení národního hospodářství, přírodních poměrů, vodních zdrojů, jakosti vody v tocích, odběrů a vypouštění odpadních vod. Věstník obsahuje údaje o veřejných vodovodech a o veřejných kanalizacích, o úpravách odtokových poměrů, údaje o vodních cestách, využití vodní energie, zemědělství a lesnictví. Ve věstníku je uvedena i vodohospodářská bilance, investice ve vodním hospodářství, údaje o hlavních provozovatelích oboru vodních toků (a. s. Povodí), celkové hodnocení vodního hospodářství v uplynulém roce, rozvoj vědy a techniky, mezinárodní spolupráce ČR na úseku vodního hospodářství a nástroje na úseku hospodaření s vodou.

Dále se v rámci úkolu zpracovávaly podklady pro zprávu MŽP do vlády o stavu ochrany vod před znečištěním v roce 1998, podklady pro zprávu MŽP o stavu životního prostředí ČR v roce 1998 a podklady pro kapitolu "Voda" do Ročenky životního prostředí ČR 1999 a informační letáky "Ochrana vod v České republice" ke Světovému dni vody.

Vedle těchto prací bylo v rámci úkolu zajišťováno:

 

 

Evidence vodních toků ČR

Ing. Naděžda Husáková ( (02) 20 197 326

Úkol byl rozdělen do několika dílčích částí:

1. Vedení souborné evidence vodních toků se zaměřením na evidenci správcovství

Práce jsou trvalého charakteru a v rámci úkolu probíhá aktualizace, zpřesňování a doplňování datového souboru Evidence vodních toků podle nově získávaných podkladů a se zaměřením na evidenci správcovství. V rámci integrace Evidence vodních toků do HEIS byly dále zahájeny práce spojené s převodem agendy správcovství vodních toků do prostředí GIS s využitím systému ArcView.

2. Aktualizace a údržba tabulkové a geografické části databáze HEIS pro síť vodních toků

Aktualizace datového modelu STRTOK informačního systému HEIS přímo souvisí s procesem aktualizace a trvalé údržby vrstvy Vodní toky geografické databáze Vodstvo ČR v GIS. Práce v této části úkolu byly v roce 1999 zaměřeny na údržbu a aktualizaci těchto dat.

3. Spolupráce se Zeměměřickým ústavem při tvorbě a údržbě ZABAGED 1

Součástí úkolu je spolupráce se Zeměměřickým úřadem při tvorbě a údržbě Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED/1). Objem a harmonogram spolupráce je specifikován v ročních etapách formou bezúplatných smluv mezi ZÚ a VÚV a práce jsou zaměřeny na poskytování identifikátorů úseků vodních toků na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1 : 10 000 v souladu s návodem pro redakční přípravu ZABAGED/1.

 

 

Odborná podpora transpozice ustanovení komunitární legislativy

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

Úkol byl v roce 1999 zaměřen na analýzu a porovnání aktů příslušné legislativy EU s relevantními národními právními normami. Cílem tohoto porovnání v oblasti vodního práva bylo zjistit aktuální stupeň shody obou druhů předpisů a rovněž posouzení, nakolik národní přístup k ochraně vod odpovídá přístupu vyjádřenému legislativou EU.

V rámci úkolu byla provedena aktualizace stávajících tabulek shody podle relevantních předpisů EU, včetně rozpracované Rámcové směrnice o vodní politice Společenství.

Byl pořízen český překlad směrnic i příslušných tabulek shody zejména s cílem sjednocení terminologie pro aplikaci v nové české právní úpravě a byly zpracovány tabulky transpozice, které zahrnují nejdůležitější aproximační kroky, včetně charakteristik nástrojů potřebných k implementaci (např. stupeň závaznosti aplikovaného právního předpisu, možnost použití ekonomických nástrojů, vynutitelnost, sankce).

 

 

Odborná podpora tvorby nového vodního zákona

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

Hlavním cílem úkolu v roce 1999 byla příprava a zpracování podkladů pro práce na paragrafovém znění zákona o vodách. Tyto práce navazovaly na již dříve připravené podklady pro návrh věcného záměru zákona.

V souvislosti s přípravou paragrafového znění zákona byla provedena i analýza kompatibility návrhu s relevantními předpisy EU a srovnání s dalšími složkovými úpravami ekologického práva v ČR.

 

 

Odborná pomoc řešení problematiky odpadů

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

V rámci úkolu byla provedena analýza vybraných témat v oblasti nakládání s odpady, jejichž řešení bylo pro zadavatele (odbor odpadů MŽP) aktuální, nebo potřebnost návrhů řešení vyplynula z příslušných směrnic EU. Jednalo se zejména o problematiku inventarizace polychlorovaných bifenylů, využití kalů z komunálních ČOV v zemědělství, návrh grafického systému pro vyhodnocení vlivů skládek na okolní ekosystémy a problematiku stabilizace odpadů.

 

 

Zákon o odpadech

Ing. Jiří Bureš ( (02) 20 197 268

Úkol byl zaměřen na zpracování podkladů pro přípravu věcného záměru nového zákona o odpadech v částech veřejná správa a plány odpadového hospodářství. VÚV TGM byl na základě výběrového řízení zařazen do širšího okruhu řešitelů, s kterými byla navázána spolupráce za účelem dosažení co nejkomplexnějšího přístupu při přípravě konečného výstupu.

 

 

Hydroekologický informační systém VÚV (dílčí informační systém HEIS ČR)

Ing. Petr Vyskoč ( (02) 20 197 425

HEIS VÚV je členěn na čtyři subsystémy. První slouží k orientaci v problematice (metainformační subsystém), další dva k poskytování a zpracování vodohospodářských informací (evidence zdrojů a užívání vody ­ geografická databáze, zpracování informací ­ modely a nástroje), čtvrtý je určen pro potřeby administrace systému a dat. Práce na úkolu byly zahájeny v roce 1996.

V roce 1999 spočívalo řešení:

HEIS VÚV byl v průběhu roku prezentován MŽP, MZe a ostatním subjektům HEIS ČR, dále pak zájemcům z řad okresních úřadů. Podrobnější informace o systému HEIS VÚV lze získat na internetové stránce http//www.vuv.cz/index_html.

 

 

 

SEKCE UŽIVATELSKÝCH SYSTÉMŮ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení@vuv.cz

 

 

Registr bodových zdrojů znečištění ­ část průmyslové zdroje

Ing. Martina Beránková (02) 20 197 281

Úkolem zakázky je vytvořit přehled zdrojů produkujících průmyslové odpadní vody.

V roce 1999 byla tato práce zaměřena na podniky, které provozují výroby uvedené ve směrnicích Evropské unie týkajících se nebezpečných látek, jako je rtuť, kadmium a chlorované uhlovodíky (tetrachlormetan, DDT, pentachlorfenol, aldrin, dieldrin, endrin, isodrin, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, chloroform, 1,2-dichloretan, trichloretylen, perchloretylen, trichlorbenzen, hexachlorcyklohexan). Tyto látky a výroby se týkají směrnic:

Všechny získané údaje jsou uloženy v databázi HEIS VÚV.

 

 

Výzkum kontrolně využitelných charakteristik odpadních vod

Ing. Petr Fuchs, CSc. (02) 20 197 241

Úkol obsahuje několik dílčích zadání. První bylo vypracování brožury Doporučení výběru vhodné ČOV a způsob zapracování ČOV. Tento materiál vznikl pro potřeby státní správy (zejména jejích nižších článků) s cílem poskytnout těmto orgánům ucelený výklad požadavků vyplývajících z legislativních opatřeních v oblasti čištění odpadních vod (nařízení vlády 92/1999 Sb., vodní zákon, směrnice 91/271/EHS atd.), včetně praktických poznatků z tohoto oboru.

Další dílčí zadání vycházela z námětů ČIŽP:

Výstupy těchto zadání byly poskytnuty MŽP (odbor ochrany vod) a ČIŽP jako podkladový materiál, mj. i pro rozhodování při udílení dotací na realizaci dané technologie.

 

 

Aproximace legislativy Everopské unie

Ing. Lenka Matoušová (02) 20 197 371

Jednou z podmínek členství v Evropské unii (EU) je přizpůsobení národní legislativy legislativě unie a z toho vyplývající plné převzetí zásad tzv. acquis communautaire (komunitárního práva), tj. souhrnu zakládajících smluv EU a veškeré legislativy společenství tvořené směrnicemi, nařízeními a rozhodnutími. Aproximační proces je chápán jako postup, který má zajistit, aby přistupující země v dostatečném předstihu připravila svůj legislativní a institucionální systém pro převzetí odpovědnosti postupně dále vytvářet a implementovat komunitární právo a vynucovat jeho plnění.

V současné době se přibližovací proces nachází v tzv. transpoziční fázi, spočívající především ve srovnání legislativ, novelizací či přijímání nových zákonů a přípravě institucionálního zázemí. Nezbytnou součástí transpoziční fáze je mj. důkladná znalost technické stránky příslušných předpisů EU.

Předmětem tohoto úkolu je oblast technické stránky dokumentů EU. V roce 1998 byl ve VÚV TGM Praha ustanoven tým odborníků, kteří ovládají příslušné předpisy a ucelené úseky vodohospodářské legislativy EU. V roce 1999 byl tým doplněn a jeho činnost spočívala především v poskytování odborných konzultací a přípravě podkladů, stanovisek a návrhů pro OOV MŽP, popř. další orgány státní správy a ve spolupráci při činnostech navazujících na tento úkol.

 

 

Stav zavádění nebezpečných látek do vodního prostředí v ČR

Ing. Jitka Pitterová (02) 20 197 331

Cílem úkolu bylo posoudit stav zavádění nebezpečných látek do vodního prostředí v České republice, tedy zhodnotit připravenost ČR na přijetí směrnice EU 76/464/EHS, o znečištění způsobeném určitými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a směrnic souvisejících: 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS, 86/280/EHS, 88/347/EHS, 90/415/EHS.

Byly shromážděny dostupné údaje o zdrojích vybraných nebezpečných látek (vyjmenovaných ve směrnicích EU), pro které jsou stanoveny emisní limity ­ chlorované uhlovodíky (rozpouštědla a pesticidy), rtuť a kadmium. Údaje u vybraných zdrojů byly doplněny a verifikovány vlastním měřením. Byly zjištěny čtyři podniky, které nesplňují mezní hodnoty směrnic EU pro vypouštění nebezpečných látek v odpadních vodách.

Na základě sledování toků v profilech státní monitorovací sítě jakosti vody v tocích ČHMÚ byly identifikovány ukazatele znečištění, u kterých jsou překročeny jakostní cíle stanovené směrnicemi EU (tři profily). Na základě předpisů EU a výsledků řešení byla navržena úprava centrálního monitoringu toků ČR.

Celkem bylo identifikováno šest ukazatelů, u kterých bude muset ČR žádat o odklad plnění požadavků směrnice EU 76/464/EHS a směrnic souvisejících: rtuť, kadmium, 1,2-dichloretan, hexachlorbutadien, hexachlorbenzen a trichlorbenzen.

 

 

Vodovody a kanalizace

Ing. Jitka Seborská (02) 20 197 275

Sdružená zakázka zahrnuje pět samostatných smluv, v jejichž rámci byly řešeny úkoly rozvojového charakteru pro MZe:

 

 

Vyhodnocení technologií odstraňování nutrientů v čistírnách odpadních vod v České republice za účelem zpřesnění návrhových postupů a optimalizace provozu

Ing. Lenka Matoušová (02) 20 197 371

Hlavním cílem projektu je dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat provoz některých moderních čistíren odpadních vod technologicky uzpůsobených pro biologické odstraňování nutrientů. Vzhledem ke stále se zpřísňující legislativě v otázkách vypouštění odpadních vod v rámci přizpůsobování platné legislativě EU je nanejvýš žádoucí věnovat této problematice pozornost.

Sledované ČOV (Litoměřice, Nymburk, Kladno, Pelhřimov a Dobrovice u Mladé Boleslavi) byly vybrány tak, aby reprezentovaly moderní technologie charakteristické pro nově budované nebo rekonstruované čistírny. Vody čištěné na těchto ČOV tvoří převážně vody splaškového typu, resp. vody z potravinářského průmyslu.

Výstupem tříletého sledování je upřesnění poznatků o vztahu provozních charakteristik na účinnost čistíren odpadních vod. Tyto poznatky mohou být použity pro případné zlepšení provozu sledovaných čistíren a především jako podkladový materiál využitelný pro optimalizaci návrhových postupů a provozních režimů nově budovaných nebo modernizovaných čistíren odpadních vod.

 

 

Výzkum možnosti ekologické a ekonomické úpravy a dopravy pitných vod

Ing. Jana Hubáčková, CSc. (02) 20 197 215

Projekt je grantem Národní agentury zemědělského výzkumu, jehož nositelským pracovištěm je VÚV TGM Praha. Na projektu se podílejí též katedra zdravotního inženýrství Stavební fakulty ČVUT Praha, Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha a Chemická fakulta VUT Brno. Dále spolupracuje organizace JčVK České Budějovice, která spravuje 72,4 km dlouhý přiváděč ÚV Plav­Tábor. V roce 1999 byla naše činnost zaměřena na:

 

 

Společná zakázka prací v oboru čištění komunálních odpadních vod pro subjekty mimo rezort MŽP

Ing. Václav Šťastný (02) 20 197 249

Jde o souhrn (cca 15 zadání) převážně komerčních zakázek od soukromých a nestátních subjektů, který zahrnuje vedle různých ověřovacích a konzultačních prací většinou pro podnikovou sféru (návrh a ověřovací provoz LAPOLU, zkoušky nového přípravku pro čiření při úpravě vody, měření průtoků odpadních vod v podnikové kanalizaci atp.) i práce pro obecní úřady, tedy pro orgány samosprávy. Protože jde o významnou část činnosti sekce (i když ne rozsahem), uvádíme zde příklady provedených prací v roce 1999:

 

 

Malé čistírny odpadních vod

Ing. Miroslava Písařová (02) 20 197 281

Jde o technickou pomoc při vývoji odlučovače lehkých minerálních kapalin podle normy (návrh pr. EN 858-1) FORTEX AGS, a.s., Šumperk.

Cílem prací bylo ověření sorpční kapacity kolon s náplní "fibroil" a "Meltblown" při různém vstupním zatížení. Na základě provedených pokusů byl zpracován návrh na využití poznatků ve výrobcích FORTEX, a.s.

 

 

SEKCE INFORMATIKY

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení@vuv.cz

 

Koordinace projektů HEIS

Ing. Václav Kolář ( (02) 20 197 345

Hydroekologický informační systém ČR (dále HEIS ČR) je vytvářen k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství (§ 5, odst. h zákona č. 458/1992 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství), s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy JISŽP. Podle pověření MŽP vykonává VÚV TGM funkci koordinačního pracoviště HEIS ČR (KP HEIS). V rámci zakázky jsou zajišťovány činnosti dané Organizačním řádem HEIS jako úkoly Koordinačního pracoviště HEIS ČR.

Koordinace se týká projektování a realizace osmi dílčích IS a dalších navazujících aktivit spojených s externími vazbami a využitím HEIS. Je dekomponována na tyto bloky činností:

 

Digitální Základní vodohospodářská mapa

Mgr. Aleš Zbořil ( (02) 20 197 400

V roce 1999 zahrnovala činnost v rámci úkolu:

podkladů jednotlivých Povodí, a.s.),

 

 

Aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění

RNDr. Marie Franclová, CSc. ( (02) 20 197 395

Řešení úkolu bylo zaměřeno na zpracování údajů o odvádění a čištění komunálních odpadních vod v obcích nad 1000 obyvatel v České republice. V roce 1999 byla provedena jednak samotná aktualizace databáze registru daty k 31.12.1998 a jednak byl řešen problém rozšíření databáze o další údaje ­ populační ekvivalenty.

Databáze za území ČR byla aktualizována ve VÚV na základě databází převzatých z akciových společností Povodí. Kromě standardních výstupů z aktuální databáze každoročně předávaných do odboru ochrany vod MŽP ČR byly v roce 1999 výstupy doplněny o seznam komunálních čistíren, o grafy znázorňující vývoj čištění komunálních odpadních vod v období 1996­1998.

Problém rozšíření databáze o ekvivalentní obyvatele byl vyřešen pro kategorii obcí nad 5000 bydlících obyvatel.

 

 

Rozvoj GIS pro oblast voda

Ing. Václav Kolář ( (02) 20 197 345

Cílem je sledovat vývoj GIS technologií a následná implementace technologických postupů a uživatelských aplikací do informačních systémů jednotlivých subjektů HEIS ČR. Těmi jsou:

Realizace se předpokládá také na MŽP, popř. u dalších orgánů a organizací státní správy, jako jsou Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, okresní úřady a organizace založené na podporu státní správy v uvedených resortech. Očekávanými přínosy jsou:

 

 

Středisko vědeckotechnických informací

Ing. Naďa Wannerová ( (02) 20 197 206

Středisko vědeckotechnických informací je odborným informačním pracovištěm VÚV TGM

s gescí na zpracování, uchování a šíření informací z oblasti vodního hospodářství. Jde o sledování informačních pramenů týkajících se hydrosféry ­ hydrometeorologie, hydrologie, hydrotechniky, jakosti vody, včetně analýzy a monitorování znečištění, ochrany vod před znečištěním, úpravy pitné vody, čištění odpadních vod, ekonomiky a řízení vodního hospodářství. VTEI poskytuje rozsáhlé služby jak odborné, tak i široké občanské veřejnosti.

V současné době středisko VTEI vykonává následující činnosti: knihovnickou, bibliografickou, dokumentografickou, rešeršní, ediční a propagační.

VTEI plní významnou úlohu v oblasti poskytování podkladů při řešení odborných úkolů pracovníků VÚV. Souhrnně lze cíle trvalé činnosti střediska charakterizovat jako zajištění sběru, zpracování, ukládání, vyhledání a šíření informací, edičních a propagačních služeb.

 

 

 

STŘEDISKO PRO POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI LABORATOŘÍ ASLAB

 

Vývoj metod aplikací systémů jakosti laboratoří EU a OECD

Ing. Ivan Koruna, CSc. ( (02) 20 197 272, e-mail ivan_koruna@vuv.cz

V rámci tohoto úkolu se ASLAB podílel mimo jiné na přípravě legislativních dokumentů z oblasti odpadních vod a odpadů (zpracovávání a poskytování souhrnných informací o chování analytických metod a postupů pro analýzy životního prostředí, ověřování v terénu nových a upravených pracovních postupů, které jsou připravovány jako součást legislativních dokumentů MŽP ČR, návrhy na ověřování analytických možností nově stanovovaných nebo upravovaných limitů znečišťování životního prostředí). Dále ASLAB spolupracoval na přípravě a ověřování nově zaváděných norem. Pracovníci ASLAB se účastnili aktivit pracovních skupin EURACHEM, týkajících se zabezpečení jakosti laboratorních činností.

Metodický rozvoj v oblasti mezilaboratorních porovnávání zkoušek byl zaměřen především na zavádění nových ukazatelů do programu podle požadavků legislativních předpisů (a požadavků EU). Jako jeden z organizátorů těchto porovnávání, zařazovaných do Národního programu zkoušení způsobilosti laboratoří, plnil ASLAB povinnosti plynoucí z pověření k těmto činnostem a z Dohody o spolupráci mezi MŽP a ČIA v oblasti akreditace. ASLAB se připravuje na nezávislé posouzení systému jakosti organizátorů mezilaboratorních porovnávání zkoušek Českým institutem pro akreditaci podle dokumentu ILAC "Požadavky ILAC na kvalifikaci správců systémů zkoušení způsobilosti". V uplynulém roce ASLAB ke splnění těchto požadavků harmonizoval a doplňoval zejména svou dokumentaci.

Ustavení Inspekčního orgánu SLP podle zákona č. 157/1998 Sb. probíhalo v minulém roce v rámci harmonogramu. Činnost inspekčního orgánu lze shrnout do čtyř základních oblastí: mezinárodní aktivity, kde pracovníci inspekčního orgánu zastupovali ČR na jednáních se zástupci zahraničních organizací (OECD, PHARE), zvyšování kvalifikace a získávání nových poznatků v provádění kontrol zařízení a studií a v neposlední řadě i vlastní přednášková činnost týkající se SLP v oblasti působnosti zákona č. 157/1998 Sb.

 

 

 

POBOČKA BRNO

U každého úkolu je uveden pouze řešitel, telefonické spojení je pro všechny shodné: (05) 413 212 24,

e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení @vuv.cz

 

 

Projekt Morava

Ing. Zdeněk Šunka

Projekt Morava je jedním ze tří stěžejních projektů zaměřených na problematiku ochrany vod na území České republiky, které jsou hrazeny z prostředků Rady vlády pro vědu a výzkum.

Stanovenými cíli Projektu Morava bylo zlepšení jakosti vod v řece Moravě a jejím povodí při zachování racionálních požadavků na užívání vod a zachování, resp. zlepšení přirozené funkce vody a vodních ekosystémů v krajině. Pro jejich dosažení jsou v Projektu Morava navrhována, popř. aktualizována nápravná opatření směrovaná především na snížení znečištění vypouštěného ze zdrojů komunálních a průmyslových odpadních vod, postupné snižování plošného znečištění ze zemědělství a dalších vlivů (eroze, skládky apod.), doplnění a rozšíření současného systému sledování a hodnocení jakosti vod v kritických úsecích toků a u vybraných zdrojů znečištění, zlepšování stavu ekosystému řeky Moravy zejména zvyšováním biodiverzity a na obnovu říčního kontinua, včetně revitalizačních opatření v nivě a snížení znečištění podzemních vod v oblastech významných zdrojů pitné vody. Tomuto rozsahu odpovídá i rozčlenění do osmi dílčích úkolů: Bodové zdroje znečištění, Plošné zdroje znečištění, Hodnocení jakosti vody, Stav a zlepšování vodních ekosystémů, Stav a vývoj ochrany využívaných podzemních vod, Hodnocení účinnosti realizovaných nápravných opatření a jejich aktulizace, Syntéza prací a koordinace projektu, Informační podpora řešení Projektu Morava.

Celkově lze konstatovat, že trvalé snižování zátěže ze zdrojů znečištění se odráží v postupném zlepšování kvalitativního stavu toků, a to především v ukazatelích organického znečištění. Sledování širokého rozsahu cizorodých látek přineslo poznatky o zátěži těžkými kovy a specifickými organickými polutanty, která se přesunuje a akumuluje v sedimentech a v biomase. Z hlediska požadavků EU je jediným problémovým ukazatelem ve vodách chlorovaný derivát aldrin, v několika lokalitách jsou jen nepatrně překročeny hodnoty DDT.

 

 

Pilotní projekt pro ověření a zavedení směrnice pro monitorování a hodnocení jakosti transhraničních řek v povodí Moravy

Ing. Stanislav Juráň

Na úseku environmentálních aktivit EHK OSN je ČR zastoupena v Řídící skupině pro monitorování a hodnocení hraničních toků (TASK FORCE), která vypracovala "Směrnice pro monitorování a hodnocení přeshraničních toků" (Guidelines on Water Quality Monitoring and Assessment of Transboundary Rivers). Česká republika a Slovenská republika spolupracují na implemantaci uvedené směrnice v rámci společného pilotního projektu (Pilotní projekt Morava). V roce 1998 byly shromážděny významné informace o kvalitě povrchových vod, bodových zdrojích znečištění a plošném znečištění. Informace z české strany vycházely převážně z národního "Projektu Morava" a byly sladěny se slovenskou stranou ve společné zprávě (Inventory Report). Projekt dále shromáždil informace o anorganických a organických polutantech, které se mohou v povodí Moravy vyskytovat, a shrnul požadavky uvedené "Směrnice" na monitorování kvality vody nad rámec současného stavu. V roce 1999 se práce soustředily na ověření výskytu specifických anorganických a organických polutantů v měrných profilech Morava-Lanžhot a Dyje-Pohansko s použitím speciálního screeningu. Na základě výsledků a vyhodnocení analýz bylo navrženo společné česko-slovenské hodnocení kvality vody na hraničních tocích. Projekt rozvíjí spolupráci se Slovenskou republikou a směřuje ke společnému monitorování a hodnocení povrchových vod podle mezinárodních požadavků.

 

 

Predikční modely říčních ekosystémů

RNDr. Jiří Kokeš

Cílem projektu je sestavení podkladové databáze predikčního modelu PERLA pro celé území České republiky. Model je založen na stejných principech jako britský RIVPACS, tj. na základě několika proměnných prostředí je možné určit očekávané (predikované) složení společenstva makrozoobentosu na hodnoceném profilu toku a to srovnat se stavem reálně zjištěným.

Hodnocení ekologického stavu toků predikčním modelem je prováděno pomocí programu HOBENT. První verze programu a podkladové databáze jsou volně k dispozici u řešitele.

 

 

Novelizace vodohospodářské evidence

Ing. Pavel Horák, CSc.

V předcházejících etapách byl připraven renovovaný systém vedení vodohospodářské evidence (VHE), který obsahoval významné systémové změny této agendy monitorující rozhodovací činnost vodohospodářských orgánů všech stupňů. Byla připravena nová vyhláška o VHE a programový systém pro vedení VHE na okresních úřadech. S ohledem na postupující práce na novém vodním zákonu (VZ) bylo zveřejnění vyhlášky o VHE pozdrženo.

První znění nového VZ (stav 2. 11. 1999) zavádí nový institut vodního práva ­ tzv. vodní knihy. Jde o významnou systémovou změnu. Práce na úkolu v roce 2000 se proto soustředí na doprecizování definice institutu vodních knih ve VZ. Dále pak na přípravu příslušné prováděcí vyhlášky. S ohledem na nezbytnost docílení časového souladu vydání VZ a vyhlášky o vodních knihách bude nutno pracovat i na potřebném software.

 

 

Vodní zdroje v ČR ­ rozšíření registru využívaných zdrojů

Ing. Marta Štamberová

V roce 1999 byly práce rozděleny do dvou částí:

Publikace Vodní zdroje v ČR byla vydána v knižní podobě i formou CD s podmínkou umístění materiálu na internetové stránce MŽP.

02 ­ Rozšíření registru využívaných zdrojů v povodí Svratky a Opavy navazuje svými výstupy na publikaci "Vodní zdroje v ČR" ­ jako tabulková část. Pro řešení bylo vybráno povodí Svratky a Opavy. Registr zdrojů podzemních a povrchových vod s odběry z nádrží a toků byl rozšířen o odběry vody mezi 10­0,116 l.s-1. Při řešení se postupovalo podle metodiky používané v průběhu minulých dvou let. Podkladové informace byly čerpány ze spolupráce s Geotestem Brno v minulých letech, z informací Vodárenské akciové společnosti Brno a Sm VaK Ostrava, z databáze SVHB 1997 a konzultací s okresními úřady.

 

 

Odborná a výzkumná podpora účasti ČR v EPD a MKOD

Ing. Ilja Bernardová

Náplní úkolu v r. 1999 bylo zajištění aktivit vyplývajících z účasti České republiky na činnosti expertních skupin a podskupin Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, včetně organizačního zajištění jejich zasedání. Stěžejní aktivity expertní podskupiny monitoringu byly původně orientovány na metody biologického hodnocení jakosti vod, následovala etapa koncepce Mezinárodní monitorovací sítě, metodika výpočtu látkových odnosů, příprava hodnocení výsledků monitoringu, návrhy ročenek a příprava jednotného klasifikačního systému jakosti vod v tocích v povodí Dunaje. Náplň byla orientována na následující body: odborná podpora práce EPD, resp. MKOD, včetně jejich expertních skupin, účast a organizační zajištění jednání expertních podskupin MKOD včetně přípravy na jednání, účast na workshopech pořádaných v rámci aktivit EPD/MKOD, sledování a podpora práce dalších expertních skupin EPD/MKOD, zajištění programu sledování a vyhodnocení kvalitativního stavu sedimentů a biomasy v profilech TNMN na území ČR, účast laboratoře VÚV Brno v interkalibračních programech MKOD, harmonizace přístupů na národní a mezinárodní úrovni a zajištění toku informací na národní úrovni.

 

PHARE Topic Link ­ Inland Water

Ing. Danuše Beránková

Výzkumný ústav vodohospodářský se v roce 1999 podílel společně s Českým hydrometeorologickým ústavem pod koordinací VITUKI Consult Rt Budapešť na řešení pilotního projektu Phare Topic Link ­ Inland Water, jehož konečným cílem je zavedení evropské informační sítě o kvalitě a kvantitě vnitrozemských vod (EUROWATERNET) v zemích PHARE do konce roku 2000. EUROWATERNET bude po svém naplnění poskytovat informace určené nejenom Evropské komisi a ostatním politickým činitelům, ale i národním institucím a veřejnosti, a to nejenom na území členských států EU, ale i států přistupujících. Informace jsou zaměřeny zejména na evropské vnitrozemské vodní zdroje, jejich jakost, množství, stav, hodnocení trendů a hledání souvislostí a příčinných vztahů ve vodním prostředí. Základním přístupem jeho naplňování je přebírání dat z národního monitoringu povrchových a podzemních vod jednotlivých států. Náplní projektu v roce 1999 bylo zpracování odborných komentářů k monografiím a zprávám, které zpracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), a také spolupráce při přípravě a prezentaci datových souborů o jakosti tekoucích a stojatých vod v České republice a Slovenské republice. Aktuální informace o dosažených výsledcích a pracovní plán navazujícího projektu pro rok 2000 jsou uvedeny na internetové stránce http//etc-iw.eionet.eu.int.

 

 

Zlepšení kvality vody v povodí Dunaje

RNDr. Michal Pavonič

Náplní úkolu bylo zabezpečení konzultační činnosti pro projekt "Danube River Basin Water Quality Enhancement", jehož řešitelem byla firma Halcrow Water (Swindon, Velká Británie). Jako konzultant pro Českou republiku byl vybrán VÚV TGM, pobočka Brno. Úkolem konzultanta bylo zprostředkovávání, zpracování a poskytování údajů pro následující části projektu:

V návaznosti na projekt proběhlo i řešení souvisejícího úkolu s názvem "Dunajský program ­ Hraniční řeky ­ odběr vzorků a analýzy". Jednalo se o odběr vzorků povrchových a odpadních vod a sedimentů ve vybraných lokalitách a jejich poměrně rozsáhlou analýzu se zaměřením zejména na zjišťování přítomnosti organických mikropolutantů (screening GC-MS) a ekotoxikologické zkoušky.

 

 

Vegetační kořenové čistírny odpadních vod

RNDr. Eva Kočková

 

 

Vliv odpadních vod Elektrárny Dukovany (EDU) na kvalitu vody v nádržích Dalešice a Mohelno a v řece Jihlavě

RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D., RNDr. Eva Kočková

V roce 1999 pokračoval v oblasti soustavy nádrží Dalešice­Mohelno a řeky Jihlavy monitoring kontaminace vod radioaktivními látkami. Šetření byla zaměřena především na vliv odpadních vod EDU na jakost vody v nádrži Mohelno, do které jsou zaústěny. Sledována byla i jakost vody v nádrži Dalešice, do které je voda z Mohelna přečerpávána, a v následném úseku toku řeky Jihlavy až po její zaústění do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě.

Výsledky radiologických analýz byly doplněny stručným zhodnocením vlivu odpadních vod EDU na recipient pomocí chemických, biologických a bakteriologických parametrů.

Výzkum na této lokalitě je dlouhodobý (probíhal již před výstavbou údolních nádrží i jaderné elektrárny Dukovany) a lze tedy posuzovat změny v dlouhém časovém období.

 

 

Hraniční vody s Rakouskem

RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D., RNDr. Eva Kočková

V roce 1999 pokračoval dlouhodobě prováděný monitoring hraničních toků, vyplývající z Protokolu zasedání česko-rakouské komise pro hraniční vody.

Cílem společných česko-rakouských terénních šetření a laboratorního zpracování vzorků vod je sledování kvality vody v hraničním úseku mezi Českou republikou a Rakouskem. Společná šetření, zahrnující stanovení charakteristických hodnot chemické analýzy, složení biosestonu, nárostů a makrozoobentosu a mikrobiálního znečištění, jsou prováděna v hraničních úsecích řek Dyje, Lužnice, Malše a Moravy. Podrobněji je sledována řeka Dyje v oblasti rakouského přítoku Pulkavy, a to vzhledem k významnému znečištění přinášenému tímto přítokem.

 

 

Distanční vzdělávání ve vodním hospodářství

Ing. Evžen Polenka

V rámci úkolu se VÚV TGM podílel na tvorbě učebních pomůcek pro moderní formu distančního vzdělávání (s využitím prostředků výpočetní techniky a Internetu) pro pracovníky ve vodním hospodářství. Práce probíhaly v rámci projektu Phare Multi-Country Programme in Distance Education pod zkratkou WAWAMAN. Výsledkem prací je pět učebních modulů zpracovávajících následující témata:

I. Hospodaření s vodními zdroji ­ globální přístup z hlediska povodí

II. Předpisy EU ohledně vody a vyhledávání finančních prostředků

III. Úprava vody určené k lidské spotřebě a zásobování pitnou vodou ­ nové procesy

IV. Zpracování odpadních vod a kalů ­ nové procesy

V. Optimalizace provozních nákladů ve vodním hospodářství

Moduly byly zpracovány v Mezinárodním úřadě pro vodu (OIE v Limoges) a v centru distančního vzdělávání francouzského ministerstva školství. V rámci prací na projektu byly v r. 1999 moduly převedeny do češtiny a doplněny o informace odpovídající národnímu prostředí. Souběžně probíhalo převádění do dalších jazykových mutací zemí zúčastněných na společném projektu (Polsko, Rumunsko, Litva). Projekt byl ukončen v červenci 1999.

 

 

Studie protipovodňové ochrany okresu Šumperk ­ II. etapa

Ing. Karel Drbal

Okres Šumperk patřil při povodni v červenci 1997 mezi okresy, kde si povodeň vybrala značnou daň, a to v podobě čtyř lidských životů a obrovských materiálních škod. Více jak třetina povodňových škod celého okresu vznikla v povodí Desné a v povodí jejího levobřežního přítoku Merty (cca 966 mil. Kč). Právě pro tuto oblast bylo koncipováno zadání studie, jejímž hlavním cílem je variantní prošetření transformačních účinků klíčových opatření tvořících kostru systému ochrany. Mezi klíčová opatření povodňové ochrany byla zařazena dolní nádrž PVE Dlouhé Stráně a dvě uvažované nádrže ­ Velké Losiny na Desné a nádrž Sobotín na Mertě.

Řešení tedy předpokládá vytvoření vodohospodářské soustavy tří nádrží, které mohou ovládat 41 % plochy povodí Desné a snižovat tak negativní účinky povodní v níže ležící části povodí, která je hustě urbanizovaná a kde během povodňové situace v roce 1997 vznikly plné dvě třetiny škod (cca 650 mil. Kč).

Aby návrh uvažovaných nádrží byl maximálně efektivní z hlediska ochranného účinku, spolehlivosti ochranné funkce, vlivu na krajinu a výše investičních nákladů, byla významná část řešení věnována optimalizaci velikosti retenčních prostorů nově navrhovaných nádrží. Výsledný návrh uvažovaných nádrží a jejich manipulace za povodní je doplněn vymezením nutných úprav kapacit úseků koryta řeky Desné v intravilánu okresního města a řady obcí. Předpokládané investiční náklady nutné k realizaci navrhovaných opatření byly stanoveny v rozsahu: nádrž Velké Losiny ­ 604 mil. Kč, nádrž Sobotín ­ 270 mil. Kč, úpravy na Desné ­ 30 mil. Kč.

 

 

Návrh obecné metodiky pro sestavování matematických modelů kvality vody v síti vodních toků

Mgr. Jana Ošlejšková

Projekt se zaměřuje na vypracování obecné metodiky pro sestavování matematických modelů jakosti vody, včetně návrhu struktury databanky pro příslušný okruh řešených problémů, návodu na sestavení matematického modelu a volby metod pro řešení úloh proudění, transportu a disperze látek v tocích a zhodnocení metod kalibrace modelu.

Pro účely ověření navržených postupů bylo vybráno pilotní povodí (povodí řeky Svratky od Vírské přehrady po Kníničky), ve kterém bylo vedle stávajícího monitoringu prováděno i další doplňkové vzorkování. Identifikace zdrojů znečištění, jejich klasifikace, analýza a začlenění do databáze je nezbytným předpokladem pro řešení úloh modelování transportu látek ve vodních tocích i látkového transportu souvisejícího s plošným znečištěním. Výstupy pak budou prezentovány ve formě tabelárních sestav, podélných profilů koncentrací vybraných ukazatelů kvality vody a tematických map.

 

 

 

POBOČKA OSTRAVA

U každého úkolu je uveden řešitel a jeho telefonické spojení, e-mailové adresy jsou řešeny jednotně formou: křestní jméno_příjmení@vuv.cz

 

 

Projekt Odra II

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

Cílem úkolu je komplexní hodnocení stavu a ochrany vod v povodí řeky Odry a vypracování zásad a stanovení optimálního postupu pro sestavení vodohospodářského plánu povodí.

Přehled nejdůležitějších prací prováděných v rámci Projektu Odra II v roce 1999:

Hydrochemická sledování a hodnocení ­ byly řešeny čtyři dílčí úkoly zabývající se anorganickým a organickým znečištěním povrchových vod, speciálními polutanty a hodnocením jakosti říčních sedimentů. Bylo provedeno zhodnocení jakosti vod v hlavních tocích povodí podle směrnic EU (75/440, 78/659 a 76/160 EHS).

Hydrobiologická sledování a hodnocení ­ byla sledována trofie vod, prováděna saprobní šetření a hodnocení mikrobiologických ukazatelů (fekální ­ koli, enterokoky) ve vybraných tocích v povodích okresů Opava, Nový Jičín a Jeseník. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou byl prováděn ichtyologický průzkum na tocích Vidnávka, Bílá Voda, Budišovka, Vítkovka, Husí potok, Lubina, Opava a Zbojnička. Negativní vliv znečištění povrchových vod na vodní organismy (akutní a chronická toxicita) byl posuzován stanovením toxického rizika v jedenácti profilech zájmového území.

Bodové zdroje znečištění ­ bylo řešeno pět dílčích úkolů zabývajících se: bilancí celkového fosforu v povodí, charakterem vypouštěných odpadních vod z bodových zdrojů znečištění, kontaminací povrchových a odpadních vod chlorovanými TOL, hodnocením bodových zdrojů znečištění podle legislativy EU, průzkumem menších (drobných) hraničních toků s Polskou republikou.

Nebodové zdroje znečištění ­ v návaznosti na sledování a hodnocení realizovaná v rámci Projektu Odra bylo prováděno sledování atmosférických depozic na experimentální ploše v povodí toku Červík, který je přítokem do nádrže Šance. Pozornost byla věnována změnám chemismu atmosférické depozice při průchodu korunami stromů i půdní vrstvou a vlivu lesního ekosystému na kvalitu vody povrchových toků.

Hydrologická sledování a hodnocení ­ v rámci kooperace s ČHMÚ, pobočka Ostrava, bylo provedeno vyhodnocení plavenin v síti pěti vodoměrných stanic, situovaných v závěrových profilech toků Odra, Opava, Ostravice a Olše. Byla zpracována bilance odtoku plavenin a stanoveny hlavní charakteristiky jejich režimu.

Aplikace právních předpisů EU ­ byl zpracován Návrh charakteristik oblasti říčních povodí jako specifikace obsahu jednotlivých bodů otevřené makety. Byl převzat návrh makety, zpracovávaný pobočkou VÚV Brno. Jako výstup bylo prezentováno zkušební naplnění vybraných kapitol A a B Návrhu charakteristik oblasti říčního povodí Opavy a přehled dostupnosti podkladů pro naplňování makety.

 

 

Podpora účasti ČR v Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním

Ing. Luděk Trdlica ( (069) 613 41 81 88

V rámci koordinace přípravy podkladů české strany pro jednání MKOO, zejména v pracovních skupinách "Akční programy" a "Ekologie", byly v roce 1999 prováděny následující práce:

Pracovní skupina Akční programy:

Za hlavní výsledek prací prováděných v roce 1999 lze označit to, že Program naléhavých opatření zaměřený na ochranu řeky Odry před znečištěním do roku 2002 (zpracovaný PS Akční programy) byl schválen při jednání vedoucích delegací MKOO a jako takový přijat na první mezinárodní konferenci ministrů smluvních stran Dohody o MKOO.

 

 

Hydroekotoxikologické metody

Mgr. Hana Kajtová ( (069) 613 41 81 31

V rámci úkolu Hydroekotoxikologické metody je od roku 1997 řešena problematika genotoxicity znečištění povrchových vod na vodní organismy. Postupně je ověřována vhodnost použití různých typů testů využívajících jako testovací organismus mikroorganismy. V roce 1998 byla navržena metoda stanovení genotoxicity znečištění povrchových vod, která zahrnuje postup odběru, manipulaci se vzorkem, jeho úpravu a následné vyhodnocení genotoxicity pomocí sady Muta-ChromoPlate kit. V roce 1999 byla metoda rozšířena o přesný popis postupu individuálně připraveného Amesova fluktuačního testu na mikrotitračních deskách (bez nutnosti zakoupení sady), což snižuje náklady na provedení zkoušky. Metoda byla ověřena na větší škále vzorků povrchových vod s různým stupněm znečištění a rovněž na odpadních vodách. Pro hodnocení promutagenních látek, jejichž účinek se projevuje až po metabolických změnách v organismu, byl zcela nově použit jaterní extrakt z ryb druhu Oncorhynchus mykiss (pstruh duhový).

 

 

Jakost vody v drobných tocích povodí Odry

Ing. Vlastimil Skýpala ( (069) 613 41 81 20

V rámci úkolu jsou zajišťovány rozbory vod odebíraných pracovníky Státní meliorační správy v drobných tocích povodí Odry ve správě této organizace. V roce 1999 byly pravidelně měsíčně odebírány vzorky ze 37 profilů v rámci celého povodí a byly v nich stanovovány následující ukazatele: BSK5, CHSK-Cr, N-NH4,N-NO3, P-celk., rozp. kyslík, TOC, pH, konduktivita, N-NO2, SO4, Cl, Fe, Mn, Ca, Mg a fekální koliformní bakterie. V březnu a září se ze stejných profilů provádí rozšířený rozbor o P-PO4, AOX, Al, Hg, Cd, Pb, Cr, Zn, As, Ni a Cu. V rámci tohoto úkolu byly z šestnácti profilů odebrány i sedimenty, u nichž byly stanoveny: P-celk, PAU, PCB,OCP, fluoridy, Al, Hg, Cd, Pb, Cr, Zn, As, Ni a Cu.

 

 

Levná elektrochemická čidla pro stanovení toxických částic ve znečištěných vodách (projekt EUREKA)

Ing. Eugen Sikora ( (069) 613 41 81 20

V  roce 1999 se výzkum soustředil na realizaci měřicí sestavy pro stanovení velmi nízkých obsahů disociovaných kovů. V prováděcím projektu řešení na rok 1999 bylo stanoveno ověřit aplikovatelnost nově vyvíjených čidel a analytických procedur, studovat interferenční vlivy a matricové efekty na stanovení u vybraných polutantů. V rámci tohoto zadání